Home
Paragliding
MPG
Ultralighting
Fotogalerie
Odkazy
Moje rybičky
Ostatní


Mail





Expedice roMÁNIA 2005

Pátek 8. července 2005

17:23 SELČ stav tachometru vozu A: 176.981 km
- dále bude kilometráž počítána od tohoto čísla, takže začínáme na 0 km

Poprvé otvírám tento deník, do kterého bych rád zaznamenával průběh naší výpravy za dobrodružstvím, krásnou přírodou a zatím nevíme čím ještě. Hlavním cílem naší výpravy budou rumunské Karpaty. Nikdo z nás tam nikdy nebyl a tak nás čeká krásné neznámo...

Celá výprava vyráží v 23.05 SELČ Z Prahy rychlíkem do Košic, kde bychom měli vyložit z vlaku naše dvě krasné Subaru Legacy a vyrazit už konečně po vlastní ose do Rumunska. Kudy vlastně pojedeme, je pro mne zatím velkou neznámou a pravděpodobně to zatím netuší ani nikdo další z naší pětičlenné výpravy. Vše se bude plánovat až na místě dle aktuální situace a nálady...

Já to mám do Prahy nejdál a tak jsem vyrazil na cestu jako první. Po dopoledních poněkud nervozních dodělávkách věcí pracovních jsem začal balit a jaké bylo moje překvapení, když jsem do batohu narval spacák, stativ, vrtuli a objektivy a už byl batoh plný... No, nakonec poté, co jsem to dvakrát přerovnal, většinu věcí jsem vyřadil jako nepotřebných a přibral ještě malý batoh bylo sbaleno!

Nakládání batožin Honzík dolaďuje elektroniku Motorový prostor Subaru B Motorový prostor Subaru A Praha romantická....

Až události dalšich dnů ukážou, co jsem zapomněl a co pro změnu táhnu zbytečně. Co jezdím všude Fordkou, jsem si navykl balit způsobem "však ono to auto uveze" a nedělat si starost s tím, že vozím zbytečnosti. Tentokrát musíme počítat s tím, že přijdeme o jedno, v horším případě o obě auta a budeme to muset nacpat do jednoho vozu, v úplně nejhorším případě odnést někam do civilizace na zádech. Vezeme s sebou i dva paramotory na létání, všichni máme ten stejný typ a tak bereme každý něco, aby to nebylo někomu líto. Já vezu vrtuli. Doufám, že i při případném transportu si každý ponese to svoje :o)

A teď už k cestě: Jarunka mě naštěstí vypravila o autobus dřív, než jsem měl naplánováno (narozdíl ode mne má s hromadnou dopravou zkušenosti). Namítal jsem, že budu v Brně zbytečně brzy, vždyť autem to jezdím 15 minut. Autobus měl dle řádu jet půl hodiny a potřeboval na to hodinu. Při zrychleném přesunu ze Zvonařky ke Grandu (proč by to jezdilo z jednoho místa...) jsem alespoň prověřil schopnost mobility s batohem na zádech. Dalších 100 metrů už bych asi nezvládl... Díky deštivému počasí jsem otestoval i vhodnost zvolené obuvi - voda sandály opouští stejně tak rychle, jak do nich natíká a tak jsem relativně v suchu a navíc mám stále umyté nohy :o)

Mc Donald Vlakové nádraží Praha Nakládka vozů na vagon Nakládka vozů na vagon Tomík je na ještěrce jako doma

No, teď už sedím v autobuse na Prahu a psychicky se připravuji na další etapu - přesun metrem s Florence do Butovic. Původně jsem očekával uvítací výbor už na Florenci, ale prý nestíhají, alespoň budu mít o zážitek navíc, metrem jsem jel naposledy během své základní vojenské služby...

A chčije a chčije...

Body našich jednotlivých tábořišť zde ->

<- zpět | následující den ->