Tak a máme za sebou poslední letošní kolo závodů v motorovém paraglidingu. I toto kolo probíhalo v novém terénu - tentokrát na Aeroblukovém letišti Skuteč. Ve čtvrtek se mně podařilo vyrazit z domova celkem brzo, a tak jsem si mohl beze spěchu užívat pohodovou cestu přes vysočinu. Kolem letiště už poletuje několik krosen a tak rychle sonduji situaci, ale volné lítání je povoleno jen do 19:30 a to bylo za deset minut. Upouštím tak od letání a jen doufám že to nebyla poslední možnost se dostat na těchto závodech do vzduchu. Předpověď počasí není příliš optimistická.

Kolem deváte večerní se dočkáváme brifingu. Odehrává se nezbytné přivítání, promluvá k nám velitel aeroklubu, vítá nás i Božský Zdeněk. Pak se dostává ke slovu Míra Kadečka a je na ráno nabrífována navigačka, ale nikdo tomu moc nevěří. Fronta už je vidět na obzoru. Polepujem mapy, čmáráme si zadání a krátce po půlnoci se dostávám ke stavbě stanu. Nastavuji budík na hnusných 4:45 a jdu spát.

1. den závodů
Budík zvoní a na stan buší milosrdný déšť. Vypínam telefon, zalézám hlouběji do spacáku a spím do neuvěřitelné půl desáté. Ách! Prší celé dopoledne. Sedíme v hangáru, klabosíme, hrajeme karty - po dlouhé době jsem si zahrál maryáš. Po obědě srážky ustávájí a pomalu se začíná vyčasovat. Skládáme krosny a na večer je vyhlášena mini/maxi a přesnost přistání. Rychle skládám krosnu a táhnu je přes promočenou letištní plochu na místo vhodné pro start. Fouká jak jinak než s té nejblbější strany. Start se naštěstí daří (s totálně mokrým vrchlíkem by asi nebyla šance na druhý) a tak si poletuji okolo letiště a čekám až na mne příjde řada na mini/maxi.

Konečně se dočkávám a snažím se naletět mezi tyče. Na poslední chvíli koukám že letím na správné tyče, ale ze špatné strany a tak to divoce rovnám. Padák jsem zdatně rozhoupal a nakonec mám nula bodů, letěl jsem moc vysoko :o( Chuť si ale následně spravuji na přesnosti přistání a to zásahem čistého středu.
Na ráno je nabrífovaná další navigačka. Tentokrát opět známe jen první bod a od něho kurz po kterém máme letět od fotografie a další kurz, k další fotografii. Tyto závody se opět používají padesátkové mapy a tak se dá lecos natipovat.

2. den závodů
Na ranní briefingu zjišťujeme že dost fouká. Start je tedy odložen. Nakonec se do vzduchu dostáváme až po deváté hodině a to už je ve vzduchu docela živo. Letím jen po první fotku, ověřuji si správnost teorie a pak to švihám na poslední rameno kde tuším dva lomy co jsou na fotkách. Od lomů to točím rovnou na letiště. Dosahuji tak nejrychlejšího času a daří se mě trefit 7 fotek z devíti. Osudnou se tato disciplína stává pro Edu Holánka, který končí v korunách stromů a z pochroumaným kotníkem mizí jeho naděje na dobré umístění a reprezenteci v Anglii.

Večer je vyhlášena ekonomická disciplína. Na termiku to moc nevypadá a tak je určena trať, na konci je nutno přistá, opsat si celý tajný kód a přiletět zpět na letiště. Po průletu časovou bránou se máme se zbytkem benzínu snažit vydržet co nejdéle nad letištěm. Trať má 18 kilometrů a tak mám obyvy jestli mě vyjde benzín. No snad to nějak dopadne. Večer docela fouká a tak hladce startujeme a vydáváme se po větru směrem k práškařskému letišti. Tady fouká přesně kolmo na dráhu kterou tvoří jen úzká asfaltka a po obou strana jsou příkopy. Z pole vedle letiště chodí termika smíchaná z větrem a tak jsou starty tady docela problematické. Já se trápím na čtyřikrát. Nakonec se odlepuji a vydávám se zpět proti větru. Po cestě využívám nafoukané hrany za jednou z vesniček a vezu se tak asi kilometr zadarmo a ještě nabírám výšku. Ještě že tak, protože nad letištěm mě vydržel benzín jen na dvě 360 zatáčky.

Večer se rozbíhá bujará zábava a z ranním lítání si hlavu nikdo neláme. Stejně zase bude foukat :o) Poslední fotka nese časový údaj 02:14. Ráno opravdu fouká a tak jsou včerejší předběžné výsledky prohlášeny za konečné.

3. den závodů
Ranní vstávání je těžké a budí mě až sluníčko které zvedá teplotu ve stanu nad únosnou mez. Většina kolegů je na tom podobě a tak u kávy, kofoly a podobných svinstev vyčkáváme slavnostního vyhlášení.

Sponzorů se opět urodilo a tak nebyla nouze o ceny. Všichni dokonce dostáváme medaili a opět hezké tričko. Po vyhlášení posledního kola se dočkáváme vyhlášení celkových výsledků za rok 2003.

Tohoto posledního kola se zůčastnilo 21 závodníků a odlétali se 4 disciplíny. Počasí nakonec nebylo tak hrozné jak to vypadalo, a s místním provozem jsme se víceméně taky nějak porovnali. Hlady jsme rozhodně netrpěli a kluci z Flajklubu se rozhodně snažili. Fotky z vyhlášení naleznete zde.