V sobotu nastala po dlouhé době již skoro neuvěřitelná konstelace - volný den + letové počasí. Kolem sedmé hodiny večerní jsme se sešli v sestavě já, Víťa a Radim na louce mezi Říčanami a dálnicí D1. Koukli jsme na vítr, koukli jsme do mapy a naplánovali let na nedaleký hrad Veveří po jehož návštěvě jsme chtěli pokračovat přes Bitýšku proti proudu Bílého potoka tak daleko jak to čas a stav benzínu v nádržích dovolí. Návrat na základnu jsme měli plánovaný podél dálnice směrem na Brno.

Těsně před startem ještě do programu přibylo hledání ulétnutého modelu který se vymkl kontrole modelářům z nedaleké loučky. Stalo se tak ovšem už před 14 dny a ani směr nedokázali příliš přesně definovat a tak byla naděje že něco objevíme mizivá. První odstartoval tradičně Radim, já jsem počkal až se odlepí i Víťa, který měl v poslední době trochu problémy, a pak jsem startoval i já. Vítr na startovačce byl opravdu slabý proměnlivý a tak jsme každý startovali na jinou stranu.
Kluci po startu letěli hledat model, zatímco já jsem se ve vzduchu snažil seřídit svoji novou sedačku. Po urputném boji se všemi popruhy jsem nakonec docílil stavu že mě žádný popruh nedusil, padák nikam nazatáčel a mě se sedělo vcelku pohodlně. Příště už ale budu raději sedačku seřizovat nejprve na zemi, zavěšen někde na fotbalové brance, protože první minuty letu kdy jsem lehce přidušen v permanentní pravé zatáčce přemýšlel kterým popruhem bych to mohl napravit nebyly nic moc...

No nakonec jsem se pohodlně usadil a nasadil jsem domluvený kurz na hrad Veveří. Víťa se přidal, zatímco Radim neustále nevzdával hledání modelu. No což, třeba nás dožene... Nad hradem jsme udělali pár koleček a kde se vzal tu se vzal přihnal se Laďa na svojí tříkolce. Zamávali jsem si a já se mu snažil naznačit náš zamýšlený směr letu. Chvíli to vypadalo že se přidá ale pak se prudce otočil kamsi k jihu a tak jsem ho zanechal jeho plánům. Nad Bítýškou jsem se otočil po Víťovi a koukám že i on létá všemi směry jen né tím co jsme plánovali. Času nebylo nazbyt a tak jsem vyrazil sám abych to do západu slunce stihl obletět. Jak je vidno budeme muset zapracovat na dotažení komunikace za letu, ale už mám něco vyhlédnuté a chystáme se to brzo otestovat...

Dál jsem tedy pokračoval sólo. Kouknul jsem na Lažánky, pak na Šmelcovnu a letěl jsem dál proti proudu Bílého potoka. V údolí je spousta mlýnu ale sluníčko už bylo bohužel dost nízko a tak údolí halil stín a fotek moc nevyšlo. Kousek nad Spáleným mlýnem jsem pozdravil kamaráda co seděl s manželkou u ohýnku a po nastoupání zpět do letové hladiny jsem naznal že je na čase otočit to zpět. Benzínu bylo dost ale sluníčko se rychle blížilo k horizontu. Naletěl jsem nad dálnici, šlápl speed a koukal na GPSko které ukazovalo jen 30 km/h. No to bude dlouhá cesta. Ve vzduchu byl naprostý "olej" a tak jsem si tam tak seděl s rukama v klíně a kochal se krajinou. Skoro na každé zahradě hořel ohýnek a já nasával vůni hořícího dřeva ochucenou něčím na grilu. Začalo mě kručet v bříšku :o(
Sluníčko zapadlo a já jsem se konečně dohrabal nad přistávačku. Kluci už měli sbaleno a to tak že sbalili i větrný rukáv. Není nad to mít pořádkumilovné kamarády :o) Podle nejbližšího ohýnku jsem odhadl co u země asi fouká a ladně jsem přistál. Dneska to byl po dlouhé době výLET na 1*

<- zpět