Letos jsou snad všechny akce ve znamení šibování s termíny. I Vrána slet na poslední chvíli přesunul a tak jsem se k němu dostal až v sobotu. Bohužel jsem si tak nemohl připsat s tohoto víkendu nic do letového deníčku, protože létat se dalo jen v pátek krátce před západem slunce.

Ale na slety jezdím hlavně za kamarády, navíc jsem koukal zpět do zápisků a mám pocit že létat se mě daří jen na sudých ročnících, takže zase za rok.

Hned po příjezdu každého, jako již tradičně, čekala vstupní disciplína. Letos nás Vrána nenutil nikam šplhat, dokonce jsme ani nemuseli vrhat žádné těžké věci, ale čekala nás příjemná atrakce.

Vrána natáhl přes potok ocelové lano, zrobil dvě kladky, někde vyštrachal dvě staré sedačky, cele to vyladil tak aby to jelo, a přitom aby se nikdo nerozmázl na konci lana o strom. Každý absolvoval minimálně dvě jízdy - jednu po předu a druhou pozadu.

O atrakci byl značný zájem a většina účastníků si dala ochotně nášup. Zvláště v noci za světel pochodní byla jízda velmi působivá.

Letos rotující prasátka vystřídali výborné steaky - vepřové i hovězí, každému dle libosti. Za barem nechyběl už loňskými ročníky prověřený profesionální baraman. Mohli jsme tak ochutnat celou řadu vynikajících míchaných nápojů.

Videoprojekci v průběhu večera vystřídala kytara, zpívalo se a klábosilo dlouho do noci, nebylo kam zpěchat, šance na raní létání byli mizivé, foukalo celou noc.

Ráno jsem si krásně přispal, už dlouho jsem se takhle nevyhajal do růžova. Sluníčko svítilo, ale vítr zuřivě lomcoval i mojí fordkou v které jsem nocoval.

K snídani se podávala polevká, já jsem si po včerejším množtví masa vystačil s koláčem. Před obědem jsem se rozloučil s kamarády a společně s Machajdou jsme vyrazili k domovu. Bylo to fajn a už se zase těším na příští ročník kdy bych to měl mít dle statistik opět i s létáním!

<- zpět