Pátek 17:30 - Utahaný jsem jako kůň a v noci jsem toho moc nenaspal, naštvaný jsem na celý svět, manželka přijela z Teska a máme zase plnou ledničku jogurtů. Kus uzeného abys pohledal. To mi dělá schválně. Ještě, že se zítra u Vrány na sněholetech spravím. Já si tam tak podám, že mu bude chybět.

Sobota 7:30 - Ještě jsem neusnul, už jsem nespal 40hodin, když teď pojedu k Vránovi tak se někde zmrtvím. Kurňa, od padesátky mají z toho tvého života radost jen doktoři. Konečně jsem usnul.

Sobota 12:30 - Nóó, teď jsem se vzbudil, teď už můžu jet tak akorát do ….., celá sobota tamtéž. Rodinní příslušníci mne obcházejí obloukem. Asi si říkají, opatrně, co kdyby, tady stačí jen jiskra a neštěstí je hotovo, ani neví jak jsou blízko reality.

Neděle 11:00 - V noci toho spánku bylo taky po skrovnu, hledám kolem sebe někoho, komu je třeba říct co si o něm opravdu myslím. Padák mi přišel z kontroly a je mi na prd, všude je toho bílého svinstva po kolena.

Neděle 11:30 - Volá Mechy: jedem do Bíteše, tam je kus asfaltu, třeba bude čistý, nechceš taky? Taková blbá otázka, určitě tam budu, odpovídám mu, kdybych tam měl dojít pěšky. A hned začínám balit. Ještě za půl hodiny volá znovu a snaží se mne odradit, že tam možná bude foukat, ale to nezná stav mé duše. JÁ TAM BUDU!!! Kdybych si tam měl vysázet větrolam.

Neděle 13:00 - No samozřejmě, to je vždycky když vyjedu, funí 6-7 metrů a toho bílého hajzlu po kolena. Ale svítí nádherně, už je mi líp.

Neděle 13:30 - Míříme směrem k Rosicím. Všude krásný bílý sníh zalitý sluncem, jako od Lady, startovačka mírně z kopečka, toho krásného bílého sněhu jen 20 cm, a vítr 2-3m na komoru. A do toho slunce, které už i hřeje, když na to půjdu opatrně, tak to třeba odlepím, no a když ne, tak nevadí.

Neděle 14:00 - Tlačím ten můj kombajn do kopce na start, na chvíli se otočím a můj krásný stříbrný pytel s padákem spadne ze sedačky na zem a už si ho podává vrtule. Naštěstí je padák ještě z kontroly v originálním pytlíku složený někde na dně toho 150litrového pytle.

Neděle 14:10 - Pohoda, padák je v pořádku, vrtule nepoškozená, nový pytel za 790,- nasekaný na fléry. Kdo by se ale kvůli takové prkotině nasíral, když slunce svítí a kam oko dohlédne, samý kamarád.

Neděle 14:20 - Startuji, moc se mému stroji v tom hlubokém sněhu nechce, jednou si už fakt ty lyže udělám. Naštěstí i ten slábnoucí vítr drží chvíli padák nad hlavou, než naberu rychlost a po 20 metrech můj kombajn letí. Jsem fakt dost dobrý. Zlatý ručičky.

Neděle 15:30 - Rosice a okolí oblétáno, čtyři kamarádi po boku (když jsme letěli v lajně do slunce, bylo to opravdu pěkné). Luft jako olej, slunce do toho, no znáte něco hezčího? Kdyby to Lada viděl, tak by nekreslil nějaké blbé sáně. Přistání, kousek od auta, přece se teď nebudu dřít.

Neděle 15:45 - Mechy mi nabízí téměř nový stříbrný 150litrový pytel za 2/3 ceny. No paráda, nemusím skládat na tom mokrým sněhu padák a v momentě je suchý v pytli, pěkně načechraný. Ještě mu dlužím.

Neděle 16:00 - Krátký pokec s cigaretou a čerstvými dojmy, trochu kofoly, vyčůrat a rozloučení, díky hoši, bylo to pěkné, letos první hodina v luftě se vydařila.

Neděle 18:00 - Přijíždím domů, už se těším, ahoj mamko, ano mamko, bylo to pěkné, ano polítali jsme, jistě že si dám večer ten jogurt, víš jak mám ten jahodový rád……………………

Neděle 23:00 - To by člověk nevěřil, jaký má motorový paragliding vliv na sexuální život. Lidi všechny Vás mám rád. Celý tento víkend fakt neměl chybu…..……..usínám.

                                                                                                                        Roman

Foto: ViDo, Mechy
Text: Roman Pavlík

<- zpět