Celý týden jsem netrpělivě sledoval předpověď počasí, která byla na víkend až podezřele optimistická. Po propršeném sletu v Kroměříží se tomu ani nechtělo věřit, ale ono snad bude letovo, a taky že bylo – po celé tře dny – to už se dneska jen tak nevidí. Možná to bude tím že Mladí Orli s průměrným věkem 53,24 už mají nějakou to životní zkušenost za sebou a vědí co kde kdy a jak :o)

Krátce po obědě se mě povedlo odehnat všechny co mě něco chtěli, naházel jsem věci do Fordky a vyrazil jsem směr Chabeřice. Cesta rychle ubíhala, neb to mám od baráku skoro až do Chabeřic po dálnici, a je pravdou že jsem tentokrát občas i tu maximální povolenou rychlost překročil, ale to snad musí každý pochopit – bylo letovo a já to chtěl ještě večer stihnout…

Na letiště jsem dorazil krátce před šestou a kolem už to bzučelo jako v úlu. Na to že je pátek slušná účast – kde ti lidi ten čas berou… Dlouho jsem neuokouněl, pozdravil jsem se jen s těmi co byli okolo a honem skládat krosnu. Večer bude na klábosení čas, teď je třeba letět!

Krásné travnaté letiště, větřík metřík na komoru, bylo to na jedničku. Kousek od letiště se v údolí klikatí řeka Sázava a tak ani není třeba moc nastoupat. Kamarádi ViDo a Marchello odstartovali asi půl hodiny předemnou a letěli na východ, tak jsem se rozhodl pro stejný směr, třeba se někde potkáme.

Pohodlně jsem se usadil do sedačky, odjistil jsem foťák, vypnul vysílačku, neb tam někdo plácal páté přes devété, a představení mohlo začít.

Kousek od letiště je vodní nádrž Švihov – známá spíše jako Želivka. Je to zásobárna pitné vody pro Prahu a tak se sem moc lidí nepodívá. O to větší kochajda je to ze vzduchu.

V minulých dnech bylo větrno a tak jsme si v pátek mohli užívat krásné dohlednosti a čistého vzduchu. Dole všechno krásně zelené, zalité sluníčkem co už se válelo nízko nad obzorem, přesně to světlo co dává krajině ještě malebnější nádech.

Pomalu jsem si to brouzdal mezi roztroušenými vesničkami a často jsem sám sebe napomínal, že bych se měl občas kouknout kolem, abych náhodou nevrazil do podobně se kochajícího kolegy :o)

Zaletěl jsem se podívat na nedokončený most původní dálnice Praha-Brno, který se stavěl v letech 1939-1950, nakonec nebyl dokončen, když bylo rozhodnuto o zatopení údolí a nová trasa dálnice tak musela být odsunuta jižněji.

Letěl jsem ještě kousek dál na jih k vodní nádrži Němčice, která navazuje na Želivku. Zaujal mě jákýsi starý kamenný most přes údolí, od kterého byla jasně zřetelné stará cesta, v lese jiné stromy i na poli mělo obilí jinou barvu, na NETu jsem žádnou informaci nenašel...
Na základě informace od pana Jaroslava Vlčka už teď vím že je to starý železniční most bývalé tratě Benešov, Dolní Kralovice - díky za info pane!

Hodinka utekla jako voda a tak bylo na čase to otočit k letišti. Nad letištěm panoval živý provoz a tak jsem to chvíli s bezpečné vzdálenosti pozoroval. Pak jsem se opatrně vpašoval do hloučku kroužičů nad letištěm a přistál jsem.

Po uklizení výbavičky jsem se do západu sluníčka koukal na všechno to rojení kolem letiště, a u toho jsem si pomalu chystal bydlení ve Fordce.

Jen co se sluníčko nadobro schovalo, přistáli i ti největší opozdilci a bylo na čase se postrarat o žaludek, který už dobrou hodinu nenápadně upozorňoval že má hlad. Fanda mě doporučil gulášek a opravdu stál za ochutnání.

Konečně byl taky čas obejít celé letiště a pozdravit se se všemi kamarády. Hodně rychle se začalo ochlazovat a tak to moc na vysedávání nebylo, pivo se neprodávalo vůbec, na odbyt šel hlavně rum a místní specialita - ohřátá slivovice s medem :o)

Kolem půlnoci už byli skoro všichni zalezlý ve spacacích, já pro jistotu ve třech, ale zase mě bylo teploučko...

<- zpět | následující den ->