Jak moc dalo Kamči práce vymyslet tento dlouhý název natuším, ale celý nápad se prý zrodil s dotazů zvídavých kurzíků a po přečtení několika internetových dizkusí kde se řeší které křídlo je pro koho to nej…
Akce začínala už v pátek, ale to počasí moc nepřálo a tak jsme se Zuzletem v klidu pomalu balili a čekali na mezeru mezi přeháňkami abychom nenakládali věci do Fordky v dešti. Do Býkovic jsme dorazili krátce před setměním, na pódiu už se chystali ZZ Top revival, opékalo se prase u kterého po odchodu vedoucího na kutě nebylo jasné čich vlastně je a tak jsem ani neochutnal – mimo malého kousku který mě podstrčil Labuťák. No alespoň jsem nešel spát s plným bříškem a udělal jsem tak něco pro svoje zdraví.
Ráno nás probudilo sluníčko a první vrčící padák nad vesnici – Marchello děkujeme. Přesunul jsem věci ve Fordce tak abych se dostal k volantu a vyrazili jsme na jednu z nejslavnějších mezí, vždyť i Jarunka zde kdysi okusila poprvé jaké to vlastně je – tehdy na mém Corsairovi a v mých o pár čísel větších teniskách, ale tehdy se to tak nebralo… :o)
Na mezi a přilehlé louce už bylo docela živo. Byl to velký vojenský stan s občerstvením, u něj prezentace pilotní školy Jožky Káčera, vedle stál stánek Sky Paragliders, Gradient, padáky od Mac Par Technology už tu byli a čekalo se na příjezd Petra Rečka, který přiveze ještě další drobnosti – třeba dětskou sedačku která nás se Zuzletem zajímala. Vedle coffe baru u Marchella měla hnízdo Nirvana.
Ve vzduchu se proháněli krosnaři co si přivstali a pomalu zesiloval severní vítr který pro změnu vyhovoval pro testování bez motoru na mezi.
Ze začátku to bylo jen na tokové to malé domácí pobíháníčko s padákem nad hlavou ale postupně se ti šikovnější i hezky povozili ve svahovém proudění kolem meze.
Padáků bylo dostatek a tak se na každého dostalo. K dispozici byly i sedačky, takže stačila jen vlastní chuť si něco osahat.
Na louce se brzy začali objevovat první historické kousky. Součásti setkání totiž byla i vyhlášený soutěž o nejstarší padák. Nestačilo ho jen přivézt a vysypat s pytle, ale bylo nutné dokázat že to „funguje“. Dle propozic mělo stačit udržet padák 5 sekund nad hlavou.
Nakonec tato „soutěž“ probíhala formou vyřazovacího slalomu dvojic s padákem nad hlavou včetně závěrečného dokluzu pod mez, ale jak to vlastně celé dopadlo se mě doposud nepodařilo zjistit. Nevím ani kdo byl tedy šťastným výhercem školního trička a šrutky uzeného. Třeba se toho dopátrám a pak to sem doplním.
Měl jsem takový dojem že veteráni budili větší pozornost něž hightech novinky. Ale pamatuji si že když se kdysi na letišti v Miroslavi objevila první Sluka tak se na ní také stála fronta a laminátové brusy mrzutě krčili vrtulový kužel v hangáru.
Jaké bylo moje překvapení když se za chvíli můj Corsair z roku asi 89 proháněl vysoko nad mezí, přesně v těch místech kde jsme předtím pozorovali Maguse XC :o) Tak dobře to nelétalo ani když jsem to koupil!
Ale abych nebudil dojem že o nové padáky nebyl zájem, právě na opak. Létalo se a zkoušelo celý den. Někdo na motoru, někdo jen tak nad mezi, hodně se debatovalo, bylo o čem.
Jožka s Káčerem juniorem předvedli dětskou sedačku v praxi, a je to fakt dobře vymyšlené. Se Zuzletem jsme se chystali ji vyzkoušet až zavěšenou na trámku na hradišti, ale nakonec to asi nějak neklaplo neboť tam už nebyla... no snad příště.
Netrvalo dlouho a staré ALKY se proháněli nad mezí tlačené motorem. Musel to být tedy motor silný, neb s RODEO krosnou to bylo rádo že to letí horizont, ale díky hezky nafoukané mezi se dalo i něco nastoupat a na přistání se přibližovat z vrchu :o)
Po dolétání jsme se nějak tak rozprchli. My vyrazili zpět na býkovické hradiště kde se konel koncert Redla a spol. ale kupodivu se zde objevila už jen malá skupinka pilotů. Někdo zůstal na louce kde ovšem přestalo po šesté večerní fungovat občerstvení, někdo to asi zapíchl a jel domů...
Nedělní ráno opět budiček v podání padáků nad hlavou, vesničané to zajisté ocení a už teď nedočkavě vyhlíží kdy tady zase padáčkáři něco uspořádají. Stavili jsme se před obědem ještě na louce, ale to už většina měla sbaleno, nebo balili.
Co dodat na závěr? Akce to byla vcelku vydařená, počasí vyšlo luxusně, jen by mě teda zajímalo kde je to uzený (tato informace již byla organizátory promtně doplněna a naleznete ji na konci článku) a Zuzle se ptá po dětské sedačce. Tož snad příště...
Horká informace: došlo k úniku utajených záběrů s prezentace která probíhala jen uvnitř přísně střeženého stanu a byla určena jen pro vyvolené (nemyslím ty ocasy s realityshow). Světla bylo málo a dalo se točit jen skrytou kamerou v párku tak omluvte technickou kvalitu. Důležitý je závěr hlavního technika, který je slyšet na závěr a dokazuje že konstruktér se ubírá správnou cestou. Video naleznete zde ->
Foto: Mechy a Zuzle (fakt fotila a čast fotek jsem použil - schválně jestli je poznáte :o)
Ahojky
aby bylo jasno - posílám pozdě ale přece jen výsledky soutěže.....
Soutěž o nejstarší padák vznikla vpodstatě jen pro to, že Béďa má doma starou Alku a děsně mu chutná uzený od nás z výrobny. Tak jsme se prostě (jak se to v dnešní době dělá) dohodli - on přinese Alku - já uzený a bude to...
Z té divočiny, kterou tahle soutěž vyvolala jsem dodneška v šoku... :o)) Uznávám - korigovat průběh a vyhlášení jsem tím pádem zcela nezvládla...
Officiální výsledky
HONBY ZA KUSEM UZENÉHO:
Dne 20.8. 2007 se nezávislá komise odborníků jednohlasně shodla na konečném pořadí soutěže o nejstarší kluzák vyhlášené 19.8. 2007 na Býkovické mezi.
1. místo – jednoznačně Roman (Drobek) Pavlík
- dva kluzáky z roku 1989 – předvedeno v běhu – (běžci: Roman osobně, David Bzirský) - předvedeno v letu – (piloti Pavel Březina, Luboš)
2. místo – Béďa Kramný
- Alka z roku 1990 s originálním TP ve 100% letuschopném stavu
- Dobové fotografie v akci s BIGem a ALKOU
- v běhu i vletu předvedl Pavel Březina
3. místo – Jirka
- kluzák z roku 1990 s originál TP a letovým deníkem, orig. sedačkou a karabinami z roku 1990.
- v běhu i ve sletu z kopce předvedl majitel osobně
Po podrobném přezkoumání veškerých dostupných materiálů byl vyloučen Mechyho „Korzár“, který měl dle narychlo vyrobeného štítku pocházet z roku 1987.
Jako penalizaci za podvod obdrží Mechy a bratři Macháčkovi pouze tři plastové příbory a přesnou adresu vítěze, kam bude doručeno uzené.
V organizování soutěží s historickými kluzáky jsem úplný nováček a abych se přiznala vlastně vůbec poprvé jsem viděla 17let starý padák v akci...
Překvapilo mně kolik takových „kousků“ se dá po půdách najít a potěšilo mně nadšení s jakým všichni k této (původně zcela vedlejší) soutěži přistoupili.
Díky všem, kteří přivezli padáky, a taky všem kteří s nimi běhali, skákali a poletovali...
Pro velký zájem všech můžu už teď slíbit, že na podzimní akci, kterou plánujeme na závěr sezony určitě vyhlásíme i „Oldies party“.
Hlavní cenu – kus pravého Moravského uzeného doručíme spolu se školním tričkem osobně vítězi soutěže Romanu Pavlíkovi.
Na podzimní akci se chystám vyhlásit Oldies party na jejíž organizaci se už tentokrát patřičně vyzbrojím!
Večírek se nám taky nějak rozprchnul a tak pro příště místo Redla zase vsadíme na klasickou padáčkářskou party o) Holt chybama se člověk učí...
Kamila Trávníčková
<- zpět