Home Paragliding MPG Ultralighting Fotogalerie Odkazy Moje rybičky Ostatní |
První jarní výLETNeděle 27. dubna 2008
Naplánoval jsem si to jako vždy báječně - ve čtvrtek Fordka do servisu na výměnu nárazníku co mě potloukl kostelník z vedlejší dědiny, odpoledne to bude hotovo, v pátek mám zamluvený termín v pneuservisu a dám tam konečně letní, no a v neděli bude letovo a jde se konečně létat... Jako vždy bylo vše jinak... Ve čtvrtek jsem zjistil že Fordka bude až v pátek, v pátek jsem zjistil že bude až v pondělí.... ruším pneuservis ... a sonduji situaci jestli mě v neděli ViDo přibalí do auta... Přibalil!
V neděli tedy s pohledem upřeným na oblohu hltám kachnu u maminky, to aby se mě lépe běželo, a hned po zákusku prchám k domovu pohledat všechny ty věci na létání. Dlouho se mě nedaří najít helmu a když už jsem smířen s tím že seberu Zuzleti skejťáckou, kterou se mě podařilo si o zeď narazit na hlavu, vypadla na mě ta má stará s obalu na padák. Teď už jen tedy sundat tu skejťáckou z hlavy, najít padák a mám snad všechno... ViDo zrovna zastavuje před barákem. Na louce u dálnice už na nás čeká Marchello ze Slávkem, ale co to? Trochu nám pofukuje... no než se to sklidní máme alespoň čas naplánovat trasu letu. Vezmeme to na server, pak kousek na východ, pak zase na sever, na západ, na jih a sme doma... Nemám momentálně ani mapník, ani GPSko, ani vário a už vůbec ne vysílačku a tak je mě jasné že buď poletím za kamarády a nebo podle nosu... První se do luftu vrhá Marchello ověšený kanistry s benzínem, následuje ho Slávek který si naštěstí přeparkoval, a pak už jsem na řadě já. Vítr na komoru tak akorát a tak nejsem nucen pobíhat s kachnou trapně po louce, dva kroky a letí to... Ale co to? Letí to, ale nezatáčí to... zamotaná řidička. Pokouším se to marně uvolnit, ale nakonec musím přistát. ViDo mezitím startuje a mé přistání si vyložil jako že jsem to vzdal protože to moc drncá a vyrazily tedy na trasu. Než jsem to rozmotal a znovu odstartoval byli už s kamarádů jen malé tečky kdesi na hranici Čebinského prostoru. Vyrazil jsem za nimi, s tím že je buď doletím a nebo přejdu na plán B - tedy let podle nosu... Vzdal sem to na půl cesty mezi Lipůvkou a Blanskem, stejně už byli jen dva, kampak se asi vytratil Slávek? Otočil jsem to prvně směrem Býkovice, ale po cestě sem se nějak zakochal a najednou koukám že jsem skoro u Smradlavky. Vrabci zpravodajci hlásili cosi o tom že se tady má konat nějaké rojení tišnovských a čebinských vzdušných sil pod honosným názvem Létající hroch (prý podle toho že hroch má tlamu jako Tomáš a vocas jako Proksík :o) Přikradl jsem se od severu, to kdyby mě náhodou čekali od jihu, ale zjistil jsem, že už je předemnou rozprášil Slávek. Čtyři opuštěná vozidla, Mára kopal do šišek nad lesem a držel si odstup, a jeden padák bez krosny pohozený u křoví... Udělal jsem foto a pokračuji k domovu - sluníčko už je nějak nízko... alespoň ty hodinky jsem si mohl vzít :o) Cestou domů jsem zmerčil rojení balonářů nad Brněnskou přehradou a tak sem se tam na ně ještě zaletěl kouknout. Bylo jich tam celkem dost, poflakovali se nad hladinou, nad lesem a pomalu se blížili k hradu Veveří kde jsem si na ně počkal. Přeci jenom nemám morál abych se coural metr nad hladinou přehrady jako oni. Udělal jsem pár fotek s balony kolem hradu a zenechal jsem je jejich osudu. Asi tam stejně chtěli přistávat, u hradu už na ně čekalo několik svozových aut. Domů už to bylo jen kousek a tak mě to krásně vyšlo s rezervou před západem sluníčka. Slávek přistál chvíli předemnou a akorát balil padák a sotva jsem dopadl hladce na louku já objevil se nad obzorem ViDo a Marchello. A tak jsme se zase hezky všichni čtyři sešli. Tož dobré to bylo!!! Jo a jen tak mimochodem, Fordka sice byla v ponděli opravená a připravená před servisem k odběru, jen asi půlhodinu marně hledali klíče a nakonec jsem odjel jejich náhradním vozidlem... V úterý to už ale klaplo, klíče se našli a Fordka je doma :o) Kdyby všechno fungovalo jak si to plánujem tak by to byla hrozná nuda :o) |