Home
Paragliding
MPG
Ultralighting
Fotogalerie
Odkazy
Moje rybičky
Ostatní


Mail





Socha jeho veličenstva

Podzimní setkání u Kebuleho

V článku o jarním setkání pilotů na Živohošti jsem doufal že při podzimním setkání bude vodník Kebule v lepším rozmaru a dopřeje nám krásných leteckých výhledů na Slapy a celé malebné okolí. Předpověď sice dávala naději slunečného počasí, ale pro zmněnu provázeného silným větrem. Přesto jsem naložil krosnu, padák a další zbytečnosti do auta a vyrazil vstříc deštivému počasí přicházejícího na Moravu od Čech.
Ještě krátce před cílem mé cesty jsem si uchoválal naději že by to snad šlo, a že zas tak moc nefouká. Pro změnu ale začalo pršet a tak jsem se definitivně schoval do útrob útulné restaurace. Během večera postupně doráželi více či méně známé tváře a tak se bylo stále s kým vítat a seznamovat. Zprvu decentní večírek se díky Machajdovým pochybným aktivitám zvrhl na nekonečný zástup krvavých zad (svinstvo ktére se pije ze dvou panáků) a vlastní finále zůstáva obestřeno mlhavým závojem. Proč jsem našel ráno svoji mikinu pohozenou uprostřed "Kebuleho náměstí" už asi nezjistím :o)
Slunečné ale velmi větrnné odpoledne Sobota nás sice přivítala slunečným, ale bohužel přesně podle předpovědi větrným počasím. Místo létání jsme tak museli vzít za vděk procházkou po okolí a čekáním na to až ti bledí ptáci naražení na opékací kůl zezlátnou.
Odpoledne dorazil Honza Xsite, u kterého mám tyto stránky a doposud jsme se znali pouze po mailu či telefonu. Už se tedy známe i osobně a o to lépe se mě u něho na serveru hostuje :o) Sobotní večer se naštěstní nesl v poněkud poklidnějším duchu. "Komáři" do svého hejna přívítali dalšího člena Míru. Machajdovi se nakonec povedlo "uplatit" ostatní Komáry a dostal tričko pro tento rok a já jsem mněl tu čest převzít od paní presidentky diplom za první místo a pohár vodníka Kebule. V čem se soutěžilo? No to přesně nevím a o to víc si tohoto ocenění vážím.
Diplom za 1. místo za přežií pozemní přípravy a za výkony na poli propagace na informačním veletoku a za objevení nových krokových prvků do letecké techniky Krůty pod přísným dohledem mistra kuchaře doopravdy zezlátly a staly se tak velmi chutnou krmí. Jejic poslední zbytky zmizeli ve spokojených jedlících krátce po desáté večerní.
V neděli brzy ráno jsem zjistili že s chatky nepozorovaně zmizel Viťoun. Při pohledu ven se zdálo že nefouká a neprší. Rychle jsme opustili chatičku a zahlédli zmizelého jak nad našimi hlavami prohání krosnu. Tento stav počasí byl však pouze dočasný a už start a krátky let Machajdy nás přesvědčil o tom že to ku létání není. Během dopoledne začalo zase pršet a tak jsem neriskoval trvalé ujmy na zdraví a odmítl další den restauraci. A chčije, chčije...

Další fotky si můžete prohlédnout přímo ve fotogalerii.

Zpět