Home
Paragliding
MPG
Ultralighting
Fotogalerie
Odkazy
Moje rybičky
Ostatní


Mail





Vraní slet IV.

Vrána demonstruje s jakou lehkostí lze šplhat do vraního hnízda Začátkem minulého týdne jsem mailoval Vránovi, abych vyzvěděl nějaké informace, které bych nabídnul svým milím čtenářům o sletu který na víkend připravoval. Odpověď byla stručná a jasná - bude super letové počasí.
Tato optimistická a s pohledu meterelogů i dlouhodobá předpověd vyšla a tak byl víkend opravdu ve znamení modré oblohy a sluníčka.
Do Jezernic jsem dorazil krátce po poledni a hned po přivítání jsem musel absolvovat vstupní proceduru. Šplhat po lanovém žebříku na poměrně vysoký strom není zdaleka tak jednoduché jak by se na první pohled mohlo zdát a cesta dolů je ještě horší. Odmněnou mi bylo jedno čepované ke kterému jsem si urval kus výtečného selátka, a tak se to dalo přežít :o)

Sluníčko svítilo, mouchy létaly, ba i větroně z nedalekého letiště kroužili pod mraky, ale na nás přeci jenom foukalo trochu moc. V Moravské Bráně prostě protahuje i když na zbytku území naší republiky panuje bezvětří. A tak se klábosilo a lenošilo, doufaje že to večer zdechne.
A zdechlo. Někdo startoval přímo od statku, ale většina pilotů dala přednost startu z nedaleké prostorné plochy na kterou nás Vrána vyvezl jeho teréňákem s podvalníkem. Helfštýn Foukalo akorát a tak startovala do vzduchu jedna krosna za druhou. Prvním skoropoviným otočným bodem byl hrad Helfštýn který se majestátně rozvaluje na kopci na protější straně údolí. Pak už se piloti rozprchli do okolí. Já jsem se chvíli plácal nad řekou Bečvou a při pohledu do mapy jsem dumal nad tím co asi vedlo obyvatele domečků dole pode mnou aby se pojmenovali "Přední a Zadní Familie". Západ slunce byl urychlen černým mrakem který zakryl sluníčko o něco dříve než se stihlo schovat za kopce a tak jsem si to zamířil zpět.

Dolé už hořel ohýnek, točilo se další prasátko a pivo ještě taky nějaké bylo. Obloha byla plná hvězd a při troše štěstí se dal spatřit meteorit na finále v naší zemské atmosféře. Pohoda která vydržela dlouho do noci.

Na rozdíl od minulého týdne na Potoku nás ráno nikdo nenutil vstávat a tak jsem byl ze spácáku vyhnán až když mně začalo být horko. To už ale zase foukalo tolik ža to na létání nebylo, alespoň né pro mně. Sbalil jsem tedy věci, rozloučil se a vyrazil k domovu.
Co jsem tak zhruba počítal tak mně vyšlo asi 30 krosen a dvě tříkolky. Vraní slet tak lze prohlásit za velmi vydařený a už se těším až se za tři týdny zase sejdem tentokrát u Zdeňka Andrlíka.

Fotky si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

Zpět