Předpověď počasí na neděli by se dala zjednodušit na slova "neděle jako vymalovaná" a tak neváhám a hned po obědě vyrážím na letiště do Miroslavi. Popoluškou uháním závratnou rychlostí a už z dálky vidím že je z hangáru vytažen větroň. Na to jsem se těšil celou zimu. Nemarníme čas a táhnem s Petrem Alpina ve vleku za autem na práh dráhy 30. Leoš jako novopečený vlekař sedá do Koaly a provoz může začít.
Navlíkám na sebe padák, uvelebuji se v kabině, osahávám si řízení. Kabina zajištěna, pásy zapnuty, ruční řízení volné, brzdící klapky zajištěny, pedály taky O.K., kontrola přístrojů, rádia a snad teda můžeme napínat lano.

Vlečná dává plný plyn a kolem kabiny větroně začíná divoce poletovat suchá tráva zvednutá vrtulovým proudem. Pomalu se dáváme do pohybu a společně s instruktorem Petrem vedeme větroň po dráze. Rozjezd je krátky a v přízemním letu čekáme až se zvedne i vlečná. Ve vzduchu jsou znát příznaky rozbité termiky a tak stoupání kolísá od jednoho do tří metrů. Za osm minut máme 600 metrů nad letištěm a vypínáme se. Vlečná mizí někde pod námi a já se snažím Petrovi udělat radost a letět alespoň trochu rovně. Chvíli mě to trvá ale nakonec se větroň přestane divoce zmítat a daří se mně jakš takš letět podle instruktorských představ. Je to docela makačka. Větroň má diký svému rozpětí a relativně malému kormidlu značné setrvačnosti a je tedy nutno značně ale přitom s citem šlapat do pedálů. V další fázi letu děláme zatáčky doleva, doprava a zase doleva... Chvíli zkoušíme točit stoupák ale je to docela úzké a rozbité. Je čas dělat rozpočet na přistání. Na rozdíl od motorového letu není možnost opravy přidáním plynu a tak je nutno se trefit napoprvé. Naštěstí máme značně učinné vzdušné brzdy a tak sedáme přesně na práh dráhy.

Dáváme hned další kolečko. Tentokrát už je na mně i start a Petr dělá jen korekce mých chyb a rozhodně se při tom nenudí :o)
Do třetice všeho dobrého a já mám za sebou pro dnešek první hodinu na větroni. Paráda!!!
Abych z té bezmotorové nádhery nezblbl, sedám do Sluky a letím zkontrolovat okolní vesničky. Ještě mám v záloze v autě krosnu, ale na tu už se prostě dnes nedostalo. Domů uháním se západem slunce a už se těším na další větroňování.

Zpět