Neděle jako vymalovaná a tak hurá na letiště. Ještě jsem se ani nestihl se všemi přivítat a už na mě volá Leoš že je volný plachťák. Za chvíli už se soukám do padáku a usazuji se v kabině.

Úkony před startem, napnout lano a můžeme vyrazit. Necháváme se zavléct na návětrnou stranu kopců západně od Miroslavi a po deseti minutách se vypínáme. Plácáme se v nulkách a já se snažím pilotovat.

Stoupání se nedostavuje a tak to pouštíme po větru zpět k letišti. Nad městem taky nic není a až skoro u letiště vzduch trochu ožívá. Já bych s toho nic nevyždímal a tak ochotně přdávám řízení na zadní sedadlo do rukou istruktora - aspoň si udělám pár fotoček.

Stoupák je nakonec docela výžívný a vynáší nás do 4.000 stop. Tam končíme s já si zase mužu hrát z kniplem a utrácet drahoceně nabitou výšku. Po necelé hodince přistáváme.

Zpět