Home
Paragliding
MPG
Ultralighting
Fotogalerie
Odkazy
Moje rybičky
Ostatní


Mail




VýLET do Moravské Třebové

V pátek po obědě mě od vysedávání u počítače vyrušil telefon. Kučo letí do Moravské Třebové a jestli bych prý nechtěl letět s ním. Dlouho neváhám, apple+S, a už uháním směr Miroslav. Na letišti zjištujeme, že nás návštívili nějací hajzlíci a vypáčili mříž na jedné z buněk. Nikdo tady nic cenného nenechává a tak jen napáchali škodu :o( Voláme policii, která je jistě brzo vypátrá a ztrestá, a taky majitele buňky, ať si to tady vyřídí. Ale zpět k příjemnějším věcem.

Důkazní materiál Železniční most přes údolí Jihlavy u Moravských Bránic Mezi padáčkáři a modeláři oblíbená mez u Býkovic

Natankovat, pohledat mapy a můžeme vyrazit. Po startu se hlásíme na věž v Náměšti a sdělujeme jim svůj záměr. Na GPSce ťukáme LKMK a naskakuje číslo 99 km do cíle. Za 3/4 hodinky budem tam. Je po polední, občas vykoukne sluníčko, docela fouká a tak to s námi sem tam docela hezky zahoupe. Ale jinak probíhá let v pohodě a tak se kocháme krajinou.

Moravská Třebová na dohled Leoš taky na dohled Tak to je on - Zlín 142 - Kučo se souká do pásů

Brněnské CTR míjíme po jeho západní hraně a letíme dál na sever. Tady to moc ze vzduchu neznám a tak koukám střídavě do mapy a pod sebe. Napravo Kuřim, nalevo Tišnov, Černá Hora, Boskovice, Kunštát, a hele zámeček v Letovicích. Hodně vlevo identifikuji Jevíčko a to už se před námi začíná rýsovat Moravská Třebová. Letiště je ze strany našeho příletu schováno za kopcem a tak není do poslední chvíle vidět. Ladíme zdejší frekvenci a kdo se nám to neozývá - Leoš od nás z Miroslavi. Hladce přistáváme a rolujeme k hangáru.

Odkládací plocha pro ty co zrovna nelétají - za tou kolou je schovaná Alenka Zárybnícká Palubovka Z-142 - moc tam toho není Krásný ocas...

Než jsem se stačil trochu rozkoukat, tak jsem vylosován jako první dobrovolník co má zakusit kouzlo akrobacie. S tím jsem tedy nepočítal, ale rozhodně nemám nic proti. Rychle vyskládat všechno z kapes, padák na záda a šup do Zlína. Pevně dotáhnout pětibodové pásy, zavřít kabinu a krasojízda může začít. Při pojíždění se rychle snažím trochu rozkoukat po letadle. Je tady oproti Koale, kterou jsme přiletěli, spousta místa a docela málo budíků. Knipl je taková veliká věc, daleko přede mnou a nohy se pracně pokouším vecpat pod jakési úchytky na pedálech.

Stojánka před hangárem Moc hezký čumák Tak tohle by mělo být povinné na každém letišti - AEROBISTRO s kvalitní kuchyní a stejně tak vzornou obsluhou

Startujeme, a já se po startu snažím dle pokynů stoupat na 140 km/h a pomalu točit do leva. Docela to jde a eroplán poslouchá. Stoupáme do 1 km, zkouším si pár ostrých zatáček a pak přichází ona věta "Tak čím začnem?". Odpovídám že je mně to docela jedno, protože z akrobacie jsem neokusil nic a šup - už je tam loping na uvítanou. Tak to mě dostalo. Poprvé zažívám letadlo vzhůru nohama, a je to něco fantastického!!! Ten pocit se nedá nijak popsat a tak si to budete muset užít každý sám. Ještě teď když o tom píšu se mi znovu rozechvívají ruce vzrušením. Následuje souvrat, výkrut, zvrat, let na zádech...

Leoš se nám chystá sebrat Koalu Hangár Moravská Třebová Ještě jednou krasavice Z-142

Každá legrace jednou končí, horizont se srovnává do nudné roviny a točíme zpět k letišti. Malé klapky, velké klapky a už se kolečka roztáčí o travnatou dráhu letiště. Předávám padák Kučovi a jdu si sednout k hangáru. Země se pode mnou nějak tak lehce pohupuje a já se tomu poťouchle usmívám.
V supr letištní hospodě dáváme skvělou baštu. Ač se ale kuchař snažil sebevíc, tento kulinářský zážitek v podobě smažených tvarůžků, zůstane kdesi daleko za oněmi pár minutami strávenými s hlavou dolů.

Pohled na letiště Moravská Třebová od severu Krajina zalitá zapadajícím sluncem - vodní nádrž Křetinka Západ slunce

Blíží se večer, a tak se loučíme, sedáme do prťavé Koaly a vracíme se na základnu do Miroslavi. Bylo to SUPR. Děkuji tak Kučovi a zvláštní poděkování si zajisté zaslouží pan pilot - Petr Biskup - vícemistr světa kategorie ADVANCED.

Zpět