Jak jsem psal již v úvodu, na letiště jsme se dlouhou dobu nedostal a tak jsem to v Miroslavi na AirConu skoro nepoznal. Mladí, neklidní a nadějní plachtaři budují svoji základnu, která už ani vzdáleně nepřipomíná ony nevábně vypadají zrušené záchodky.

Už nemusíme poskakovat po dlaždicích, neb je vydlážděna celá cestička, na letišti je studna. Zvýšila se kapacita zadního hangáru, Sluka povýšila a visí si u stropu, brzy ji bude následovat i její sestřička.

Počasí zpočátku vypadalo všelijak a chvílemi i sprchlo, ale kolem třetí odpolední se vyčasilo a na letiště za začali sjíždět piloti. Za chvíli už mělo Zuzle na co koukat, letadýlka vrčela, pojížděla, startovala, přistávala - cvrkot jak má být.

Zuzle se zájmem pozorovalo vše co se okolo dělo a pozorně poslouchalo můj "odborný" komentář. Doufám že u ní bude platit ono známé "co se v mládí naučíš..."

Odpoledne rychle uteklo a nastal čas vyrazit k Brnu, vyzvednout mámu z práce a vrátit se domů. Tak zase někdy příště...