Zcela vyjímečně nám bylo na víkend naděleno slušné počasí a k tomu dva dny volna navíc. Není proto divu že ve vzduchu bylo žívo více než kdy jindy.
Už cestou do Miroslavi jsem na obloze pozoroval čilý letecký ruch a co teprve na letišti.

Stojánka před hangárem byla plná letadel a to nejenom místních. Na návštěvu přiletěli tři krásná letadla Fascination z Velešína, dále jsem zaregistroval jedno Echo a za hangárem se schovával Straton.

Mladí a nadějní plachtaři už před polednem vyrazili na svoji první sólovou padesátku. Po druhé odpolední už jeden seděl na letišti v Břeclavi a druhý někde poblíž v obilí. Zpět do Miroslavi se dostali oba až v pozdních večerních hodinách. Jeden převlekem, druhý transporťákem, ale oba dva v pořádku.

V zadním hangáru dokončoval Krnáč montáž "nového" motoru na Sluku. Asistoval jsem mu při prvním nahození a pak následovalo dlouhý a nudný záběh motoru na zemi dle patřičného diagramu. Vše se ale stihlo a večer došlo i na krátký testovací let.

Z blížícím se večerem započali přípravy na večerní Hangár Párty. Při stavbě stanu jsme se celkem pobavili a až když jsme zahodili návod se započala stavba trochu dařit.

Nepříjemný vitr se sklidnil na pro mne rozumnou mez a tak jsme si s Leošem vzali Koalu a vyrazili na výLET. Prvně jsme si to namířili nad Vranovskou přehradu. kde už jsem dlouho nebyl. Už zdálky byl vidět hrad Vranov, tyčící se majestátně nad stejnojmenou vesnicí. Leoš vykomunikoval povolení do ADIZ zóny. Koukli jsme na hráz přehrady, zakroužili nad hradem, koukli na poloprázné pláže...

Dál jsme si to namířili proti proudu přehrady na další hrad - Bítov. Vranovská přehrada je překrásná a příroda se tady při tvorbě udolí, které pak lidi zaplavili, řádně vyřádila. Přehrada se klikatí mezi lesy, je zde spousta zátok, mostů... U Bítova se spojuje řeka Želetavka a Dýjí. No prostě nádhera!

Po návštěvě Bítova jsem ještě koukli na zříceninu hradu Cornštejn a pak už jsme si to namířili na sever. Po krátke poradě jsme se rozhodli to vzít přes Třebíč. Dopoledne tady probíhala navigační soutěž a tak i zde bylo rušno. Nechtěli jsme do toho mumraje sedat a tak jsme si demokraticky odhlasovali další otočný bod - Náměšť. Opět jako navigační bod posloužil už zdálky viditelný zámek.

Od Náměště nad Oslavou to bylo kousek nad Rosický zámek a nad mojí rodnou hroudou jsme to zalomili na jih zpět k Miroslavi. Díky větrnnému počasí byla nádherná dohlednost a v naší letové hladině to ani nedrncalo.

Na zemi přestalo foukat úplně a tak jsem ještě navečer provětral krosnu. Nikam se ale moc letět nedalo, protože už v padesáti metrech nad terénem docela foukalo a tak jsem se jen tak motal po blízkém okolí letiště. Při průletu nad letištěm jsem nasál vuní grilovaných klobásek a bylo rozhodnuto že pro dnešek mám nalétáno dost :o)

Zbalil jsem padák, zdlábl první klobásku, dal si první pivičko, dobalil jsem krosnu a pak jsme za doprovodu zručných muzikantů klabosili a konzumovali do pozdních nočních hodin...