Home
Paragliding
MPG
Ultralighting
Fotogalerie
Odkazy
Moje rybičky
Ostatní


Mail




Sobotní výLET za Pradědem

Sobota nás po delší době přivítala příjemným počasím. Nebylo bláto, nesněžilo a ani moc nemrzlo. Vanul vítr severních směrů, o něco víc než je vhodno na létání s krosnou, a tak jsem se rozhodl pro letadlo. Pro jistotu jsem zavolal na letiště, jestli je volné letadlo a pak už nic nebránilo abych vyrazit vstříc novým zážitkům.

Rajhrad Mokrá u Brna Cementárna Mokrá Tady se prohání na koni Bolek Lolek Polívka - Olšany U Šumperka se oblačnost konečně roztrhala

Po cestě jsem přemýšlel kam letět. Na jihu bylo polojasno, ale od severu se počasí znatelně kazilo. Po konzultaci s Leošem, který mě děl parťáka, jsme se rozhodli letět na Praděd s tím že když se počasí zhorší otočíme to a vymyslíme nějakou jinou alternativu.

Pohled směrem na Bruntál Praděd, Velký Máj, Jelení hřbety... Praděd vlevo, uprostřed lyžařské středisko Petrovy kameny Praděd, Petrovy kameny, uprostřed chata Kurzovní Praděd, vpravo chata Kurzovní - takhle to ani nevypadá že ten kousek s chaty na vrchol jsme šlí více než hodinu :o)

Po startu jsme přeladili na brněnský radar aby jsme si to mohli střihnout přímo přes jejich runway. Na přistání se blížil nějaký Rakušák a tak jsme byli vektorováni tak abychom dráhu přeletěli kolmo. Řídící nás chvíli točil doleva, pak doprava a pak zase doleva že jsme s toho málem zabloudili. Rakušáka jsme ani neviděl, ale jeho angličtina s veselým německým přízvukem byla slyšet v éteru ještě v oblasti Litovle...

Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně Souvislá oblačnost nad Polskem Ještě jednou Praděd... Ani nevypadá že je v tom vandlíku 2.5 milionu krychlových metrů vody... Voda z horní nádrže umístěné ve výši 1350 m nad úrovní moře je vedená dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3,6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25,5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21,5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a větrací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km.
Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m.
Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kV na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově

Kousek před úrovní Vyškova se počasí začalo kazit a vypadalo to na náhradní program. Oblačnost už byla zcela slitá a základny nízko. Docela mě to mrzelo, protože jsem na Pradědu letecky ještě nebyl, ačkoliv je to častý cíl kolegů z letiště. Vytrvali jsme ale a vyplatilo se! Před Šumperkem začal obzor světlat a za chvíli se oblačnost začala trhat a objevilo se sluníčko.

Je načase se otočit domů - dle GPS to máme do miroslavi 129 km Nedá se nic dělat, nemaje IFR letadlo musíme se ponořit zpět pod oblačnost... Hrad Bouzov - zde létal známý aviatik Jíra alias Létajíci švec Letovice Vesnička Býkovice

Zahájili jsem stoupání, v kabině se konečně příjemně oteplilo, zmizela otravná turbulence, prostě pohoda, pohoda, pohoda... Zakroužili jsem párkrát nad cílem naší cesty, já nadělal kopu fotek, jejichž selekcí se máte možnost pokochat, a vyrazili jsme na zpáteční cestu.

Známá mez u Býkovic na které padáčkáři rozhánějí abstinenční potíže :o) Kdopak si to kuopil Nemetona - těchto padáku od WINGS of CHANGE se o nás moc nevidí.... Průlet na rozloučenou... Černá Hora A moje rodná hrouda - Rosice u Brna

Mezi námi a Miroslaví bylo bohužel 120 km nízké oblačnosti pod kterou jsme se museli dle pravidel VFR schovat. Po slunečné půlhodince v okolí Pradědu to byla nepříjemná změna. Pro cestu zpět jsme se rozhodli letět Boskovickou brázdou, která se táhne od Jeseníků, přes moje rodné Rosice až v podstatě na jih naší republiky. Vítr nám foukal do zad a tak se na GPS držela hodnota přes 200 km vůči zemi a cesta rychle ubíhala.

Tentokrát jižní okraj Rosic, uprostřed Křížová cesta, na jejím konci je kaple Nejsvětější Trojice Domovské letiště na dostřel... Leoš byl z výLETu úplně hotovej :o) 2x Koala P220 patřící škole AC Fly - tou přední jsme letěli... Další posádka se vydává do oblak...

Šedou cestu zpět nám zpestřili padáčkáři na mezi u Býkovic, kteří zde rozháněli zimní absťák. Pozdravili jsme je, vyfotili, a to už jsme to měli kousek domů. Po necelých dvou hodinách letu jsme hladce přistáli na domovském letišti. Bylo to fajn a už teď přemýšlím kam si to namíříme příště...

<- zpět